Již v 1. vlně pandemie v souvislosti s prokázáním výskytu onemocnění COVID-19 byl za ztížené podmínky u vybraných staveb dopravní a vodní infrastruktury a u staveb s nimi souvisejících na základě usnesení vlády ČR ze dne 30. března 2020 č. 338, jež je dosud v platnosti a nebylo zrušeno, schválen záměr na zpracování metodiky formou znaleckého posudku a uložena povinnost zpracovat závazný postup pro poskytnutí platby zhotovitelům resortními organizacemi v souvislosti s pandemií. Nově navrhované usnesení nahradí usnesení vlády č. 438, na jehož podkladě byly poskytnuty kompenzace za ztížené podmínky zhotovitelů v 1. vlně pandemie.
Z důvodu propuknutí 2. vlny pandemie byl znovu vyhlášen na území České republiky nouzový stav dne 30. září 2020 s účinností od 5. října 2020 (usnesení č. 957). Po průběžném prodlužování skončil dne 14. února 2021, kdy na něj navazovalo ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 14. února 2021 č. 125 vyhlášení nouzového stavu ode dne 15. února 2021, a to na dobu 14 dnů (tzv. hejtmanský nouzový stav). Usnesením vlády ČR ze dne 26. února 2021 č. 196 byl dne 27. února 2021 vyhlášen nouzový stav na dobu 30 dnů, který byl následně usnesením vlády České republiky ze dne 26. března 2021 č. 314 prodloužen do dne 11. dubna 2021.
V návaznosti na něj byla přijata řada ochranných a mimořádných opatření, která opět generovala ztížené podmínky pro zhotovitele dotčených staveb. Shledává se proto potřebným opakovaně přistoupit k minimalizaci dopadů 2. vlny pandemie na dotčené stavby, resp. jejich zhotovitele a aktualizovat uvedený závazný pokyn tak, aby reflektoval nové okolnosti, resp. charakterové odlišnosti, průběhu 2. vlny pandemie a její specifika, a to nejen ve vztahu k procesní části pokynu pro poskytnutí platby zhotovitelům za ztížené podmínky při provádění prací v období nouzového stavu a období pro zotavení, ale rovněž ve vztahu určení výše kompenzace. 1. vlna pandemie je považována za dosud bezprecedentní stav, kdy došlo na podkladě snahy o zabránění šíření nákazy COVID-19 k drastickým omezením globálního charakteru (např. uzavírka státních hranic, jež zapříčinila zpoždění či absenci v dodávkách materiálu, strojů, omezení personálního substrátu; nebo zavedení povinnosti nošení ochranných prostředků, kdy poptávka výrazně převyšovala nabídku apod. Tedy dopad na celý dodavatelský řetězec bylo možno kvalifikovat jako značně signifikantní). 2. vlna pandemie pak odrážela zejména dopady dlouhodobého uzavření školních zařízení, služeb a většiny maloobchodu, státem nařízených karanténních opatření, omezeného pohybu lidí v rámci okresů apod.
Předkládaný návrh závazného pokynu pak reflektuje zásady pro postup v souvislosti s poskytnutím platby za provádění prací ve ztížených podmínkách v období nouzového stavu a období pro zotavení, přičemž jednotlivé zásady, na kterých uvedená pravidla stojí, vycházejí ze změny právních předpisů v době trvání nouzového stavu zapříčiňující ztížené podmínky. Období pro zotavení je definováno jako doba od skončení nouzového stavu do
30. dubna 2021. Předmětné platby pak poskytují resortní organizace, jak tomu bylo v případě 1. vlny pandemie.
Obsahem předkládaného materiálu je zpracovaná metodika, v níž je procentuálně vyjádřen jednotný koeficient ztížených podmínek, který se použije pro (i) silnice a dálnice, (ii) železnice, (iii) mosty a (iv) vodní díla jako dostatečně všeobecný a jednoduchý, aby bylo možné jeho rychlé nasazení bez potřeby navýšení lidských zdrojů k jeho uplatnění.
Jedná se o procentuální sazbu, stanovenou dle znaleckého posudku, o kterou bude navýšena fakturace stavby, resp. fakturace stavebních prací prováděných v době nouzového stavu a období pro zotavení na stavebních objektech a provozních souborech s cílem zohlednit úsilí zhotovitelů Dotčených staveb pokračovat ve stavební činnosti i přes existující ztížené podmínky zapříčiněné přijetím ochranných opatření proti šíření nákazy COVID-19, nepřerušovat tak zhotovování Dotčených staveb a realizovat stavební činnost i po dobu vyhlášeného nouzového stavu a období pro zotavení, a strpět tak tyto ztížené podmínky, které vznikly na dotčených stavbách zhotovitelům, v souvislosti s druhou vlnou pandemie. Princip paušální kompenzace ztížených podmínek ve výstavbě je založen na Pod-čl. 13.7 SMLUVNÍCH PODMÍNEK (Úpravy v důsledku změn legislativy) a nejedná se tak o platbu navíc, avšak o hospodárnou a efektivní cestu vyřízení nároku s potencialitou snížit riziko vedení vleklých a nákladných soudních sporů. Nevyužije-li zhotovitel cestu paušální kompenzace ztížených podmínek ve výstavbě, může svůj nárok uplatnit formou individuálního finančního claimu, který bude dokládat skutečnými náklady.
K výraznému posunu oproti 1. vlně pandemie došlo zejména v následující oblasti:
- paušalizované dopady na dotčené stavby z pohledu časového, tedy potřeby prodloužit dobu pro dokončení díla, uvedení do provozu a dobu pro splnění postupného závazného milníku, nejsou indikovány, jedná se pouze o individuální případy (je tedy spatřováno jako efektivní a hospodárné řešení, aby zhotovitelé pro tyto případy uplatnili své nároky individuálně dle SMLUVNÍCH PODMÍNEK, které tento postup umožňují bez ohledu na skutečnost, zda je stanovena možnost uplatnit vzniklý nárok formou paušální kompenzace či nikoliv);
- na většině dotčených staveb byla plánována zimní technologická přestávka, plošný dopad je tedy minimální a v tomto ohledu není shledán důvod pro stanovení paušalizovaného časového nároku jako v 1. vlně pandemie;
- individuální nároky na prodloužení je možno uplatnit v rámci klasického časového claimu. Zhotovitelé tedy, upuštěním od paušalizované kompenzace času, jak bylo umožněno v závazném pokynu k 1. vlně pandemie, nejsou nikterak kráceni a mohou svůj případný nárok řešit shora uvedeným způsobem. Rovněž v 1. vlně pandemie bylo umožněno zhotovitelům, aby si dle svého uvážení volili cestu uplatnění svého nároku postupem dle SMLUVNÍCH PODMÍNEK, nebo paušalizovanou kompenzací.
Z výše uvedeného vyplývá, že v navrhované aktualizaci závazného pokynu není doporučen paušalizovaný časový nárok na prodloužení doby pro dokončení, doby pro uvedení do provozu a doby pro splnění postupného závazného milníku dotčeného nouzovým stavem tak, jako tomu bylo v 1. vlně pandemie. 2. vlna pandemie zasáhla stavby v jiném ročním období roku, což s sebou neslo předpoklad, že okolnosti ovlivňující činnosti na Dotčených stavbách se budou projevovat v jiné míře než v jarním období (v době 1. vlny pandemie).
S vydáním aktualizace závazného pokynu bylo vhodné počkat až na dobu po ukončení zimní sezony, kdy u jednotlivých staveb dochází k tzv. technologickým přestávkám, a to zejména v závislosti na počasí, kdy nelze přesně odhadnout délku jejich trvání a ideálně též na dobu, kdy bylo možno s vyšší mírou jistoty odhadnout konec nouzového stavu a na něj následně navazující období pro zotavení. To vše s ohledem na záměr vyhodnotit opatření a jejich dopad na dotčené stavby, přijímaná průběžně po celou dobu trvání nouzového stavu. Obecně lze konstatovat, že přijímaná opatření byla měněna častěji v návaznosti na aktuální vývoj pandemické situace, na rozdíl od 1. vlny pandemie, kdy byla přijímaná opatření k zamezení šíření nákazy COVID-19 poměrně konzistentní. Záměrem proto bylo komplexně vyhodnotit související odlišnosti mezi oběma vlnami pandemie a na jejich základě navrhnout účelné a efektivní kompenzace v době, kdy již nebudou očekávána další specifická legislativní opatření, která by zasahovala významným způsobem dotčené stavby. Tato skutečnost dává možnost nastavit takový postup, který odpovídá reálným podmínkám, přičemž zároveň naplní požadavek hospodárnosti, účelnosti a efektivity kompenzace ztížených podmínek výstavby a procesu jejího vyřizování, které zde byly dány v průběhu celého nouzového stavu 2. vlny pandemie.
Předkládaný materiál počítá s tím, že výdaje spojené s výše uvedenými kompenzacemi, resp. platbami dle navrhovaného závazného pokynu, budou saturovány ze stávajícího rozpočtu resortu dopravy. Zároveň by i bez přijetí tohoto pokynu měli zhotovitelé možnost náklady nárokovat dle smluvních podmínek FIDIC (jak shora uvedeno), nejedná se tedy o výdaje nové. Nebudou tak vznikat žádné nároky na další finanční prostředky ze státního rozpočtu.
S ohledem na výše uvedené se navrhuje, aby vláda:
I.
schválila:
- Závazný pokyn k řešení následků pandemie onemocnění COVID–19 v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu ode dne 5. října 2020 (dále jen „Závazný pokyn“) pro Ředitelství silnic a dálnic ČR s.p.o, Správu železnic, s.o. a Ředitelství vodních cest ČR o.s.s., který je určen k zajištění poskytování plateb za ztížené podmínky při provádění staveb dopravní a vodní infrastruktury;
- že se existence příčinné souvislosti nastalých ztížených podmínek způsobených pandemií onemocnění COVID-19 nebo souvisejícími opatřeními orgánů veřejné moci neprokazuje jinak, než čestným prohlášením zhotovitele;
- že se výše uvedený pokyn uplatní na následky způsobené pandemií onemocnění COVID-19 vzniklé: a) v období nouzového stavu vyhlášeného od 00:00 hodin dne 5. října 2020 do 23:59 hodin dne 11. dubna 2021 a b) v období pro zotavení vymezeném v Závazném pokynu;
II.
zrušila usnesení vlády ze dne 20. dubna 2020 č. 438, k minimalizaci dopadů pandemie onemocnění COVID-19 na vybrané stavby dopravní a vodní infrastruktury a stavby s nimi související.
Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne …………….. Vzhledem k tomu, že se nejedná o materiál legislativní povahy, nemá zásadní význam z hlediska ekonomického, politického a sociálního, neboť přijetím tohoto návrhu nebudou vznikat žádné nároky na další finanční prostředky ze státního rozpočtu, a nenavrhují se v něm úkoly jiným členům vlády nebo vedoucím jiných ústředních orgánů státní správy než předkladateli, byl materiál předložen ke stanovisku pouze Ministerstvu financí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu pro místní rozvoj, jejichž oblasti působnosti se materiál týká. Připomínky dotčených subjektů byly vypořádány a akceptovány.
Závazný pokyn k řešení následku pandemie onemocnění COVID-19 v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu ode dne 5. října 2020
1. Základní pravidla a východiska
Usnesením vlády České republiky ze dne 20. dubna 2020 č. 438 k minimalizaci dopadů pandemie onemocnění COVID-19 na vybrané stavby dopravní a vodní infrastruktury a stavby s nimi související, byly stanoveny podmínky, za kterých bylo možno Zhotovitelům poskytnout paušální finanční kompenzace a paušální časové kompenzace kvůli ztíženým podmínkám výstavby v souvislosti s nouzovým stavem. Tyto podmínky a postup pro uplatnění paušální kompenzace byl stanoven v příloze Usnesení – v „Závazném pokynu k řešení následků pandemie onemocnění COVID-19“.
V souvislosti s tzv. druhou vlnou pandemie onemocnění COVID-19 byl Usnesením vlády České republiky ze dne 30. září 2020 č. 957 vyhlášen od 5. října 2020 nouzový stav, který byl prodlužován
do 14. února 2021, následně byl Usnesením vlády České republiky ze dne 14. února 2021 č. 125 vyhlášen od 15. února 2021 nouzový stav na dobu 14 dnů a Usnesením vlády České republiky ze dne 26. února 2021 č. 196 byl dne 27. února 2021 vyhlášen nouzový stav na dobu 30 dnů, který byl následně Usnesením vlády České republiky ze dne 26. března 2021 č. 314 prodloužen do dne
11. dubna 2021 (dále jen „nouzový stav“).
Obsahem tohoto „Závazného pokynu k řešení následku pandemie onemocnění COVID-19 v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu ode dne 5. října 2020“ (dále jen „Závazný pokyn“) je aktualizace podmínek a postupů pro poskytování jednotné paušální kompenzace v návaznosti
na ztížené podmínky ve výstavbě vzniklé v důsledku vyhlášení tohoto nouzového stavu.
Podporou segmentu lze přispět ke zmírnění negativních socioekonomických dopadů v souvislosti
s šířením nákazy onemocnění COVID-19. Zjednodušením administrativních postupů a způsobu stanovení kompenzace lze docílit zmírnění negativních dopadů. Mohou se tak částečně omezit hrozící vedlejší administrativní činnosti (byrokracie), které základní výrobní proces (provádění staveb) komplikují. Lze tím též přispět k omezení nákladných soudních sporů. Za hospodárné, účelné a efektivní se dá v případě aktuální situace považovat především rychlé a efektivní stanovení jednotné kompenzace ztížených podmínek výstavby. Pro tento účel je přiměřené použít vzorec pro stanovení paušální výše finanční kompenzace za ztížené podmínky. Možnost aplikace vzorce pro všechny stavby realizované z prostředků SFDI zároveň zajišťuje transparentnost stanovení kompenzace. Rychlost stanovení kompenzace a její výplaty je stěžejní pro životaschopnost projektů. Jako řešení byla zvolena paušální přirážka za práci v nouzovém stavu (včetně období pro zotavení, viz. dále v textu) kompenzující ztížené podmínky a náklady vzniklé v souvislosti s vládními opatřeními platnými po dobu nouzového stavu.
Vymezení:
- Níže uvedený postup platí pro stavby, u kterých bylo Základní datum[1] před 5. říjnem 2020.
- Níže uvedený postup platí pro stavební zakázky s dobou realizace přesahující 6 měsíců realizované primárně podle Červené knihy FIDIC s Přijatou smluvní částkou nad 50 mil. Kč bez DPH a je analogicky použitelný i pro Žlutou a Zelenou knihu FIDIC, případně i pro smlouvy nerealizované na základě uvedených vzorových smluvních podmínek – pokud to text těchto smluv nevylučuje.
- Níže uvedený postup platí pro práce fyzicky provedené v období nouzového stavu a v době od jeho skončení do 30. dubna 2021 (tzv. „období pro zotavení“).
- Zvýšení Smluvní ceny z popsaných opatření nebude zahrnováno do ekonomického výpočtu, resp. do hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb (CBA, Socioekonomické přínosy, či jiná metoda).
- Paušální kompenzace za časový nárok se nepoužije. Jestliže se Zhotovitel domnívá, že mu v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu vznikl časový nárok, může předložit podrobný časový claim dokládající jeho oprávněnost podle Pod-čl. 20.1 Smluvních podmínek.
2. Nárok na dodatečnou platbu
a) Paušalizovaná kompenzace Nákladů způsobených ztíženými podmínkami za práci v nouzovém stavu a v období pro zotavení
Na základě postupu níže v bodě 3 u prací (včetně Variací a Zlepšení), u nichž Zhotovitel závazně prohlásil, že nastaly ztížené podmínky způsobené pandemií onemocnění COVID-19 nebo souvisejícími opatřeními orgánů veřejné moci (existence příčinné souvislosti se jinak neprokazuje) a které byly skutečně fyzicky provedeny v období nouzového stavu a v období pro zotavení, může Zhotovitel kvantifikovat svůj nárok na dodatečnou platbu paušalizovanou kompenzací za ztížené podmínky realizace odpovídající částce ve výši stanovené podle vzorce:
(smluvní hodnota těchto provedených prací) x 1,81 %
Nárok na tuto dodatečnou platbu má Zhotovitel bez ohledu na to, kdy dojde podle Smlouvy
k vyúčtování takových prací, Potvrzení platby za jejich provedení nebo ukončení administrace souvisejících změn Díla.
Paušalizovaná kompenzace za ztížené podmínky se netýká Materiálu, který je přivezen na Staveniště a není zabudován v období nouzového stavu nebo v období pro zotavení. Stejně tak se netýká výrobků, které nejsou zabudovány v období nouzového stavu nebo v období pro zotavení.
Pro účely určení skutečně fyzicky provedených prací v období nouzového stavu a v období pro zotavení se podpůrně použije Metodika pro měření SFDI.
Paušalizovaná kompenzace za ztížené podmínky nezahrnuje práce skutečně fyzicky provedené před obdobím nouzového stavu vyúčtované v období nouzového stavu např. z důvodu administrace změn Díla nebo doložení zkoušek.
b) Kompenzace Nákladů za období prodloužení
V případě oprávněných nároků na prodloužení budou Náklady za období prodloužení Zhotoviteli uhrazeny vedle Nákladů způsobených ztíženými podmínkami podle písm. a) podle Metodiky pro kvantifikaci finančních nároků SFDI.
c) Kompenzace Nákladů za období zpoždění
Paušalizovaná kompenzace za ztížené podmínky podle bodu 2 a) je úplnou kompenzací Nákladů zpoždění v následku nouzového stavu. Pokud se Zhotovitel domnívá, že jeho kumulované finanční nároky v důsledku nouzového stavu překračují paušalizovanou kompenzaci za ztížené podmínky realizace, může je doložit podle Metodiky pro kvantifikaci finančních nároků SFDI a nemá v tomto případě nárok na kompenzaci paušalizovanou kompenzací za ztížené podmínky.
d) Vztah k jiným než smluvním nárokům Zhotovitelů
V případě, že budou Zhotoviteli vyplaceny jiné finanční nároky nebo kompenzace v souvislosti
s šířením nákazy onemocnění COVID-19, ať již v rámci podpůrných nástrojů pro udržení ekonomiky, nebo v rámci kompenzačních nástrojů při nemožnosti zaměstnanců vykonávat práce, nebo
v souvislosti s opatřeními v době nouzového stavu, tyto nemají vliv na shora popsané nároky Zhotovitelů ve smyslu Smlouvy s výjimkou uvedenou v následujícím odstavci.
Zhotovitel nemá nárok na dodatečnou platbu v rozsahu, ve kterém mu budou škody v souvislosti
s šířením nákazy onemocnění COVID-19 vyplaceny na základě Krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v aktuálním znění) nebo na základě Pandemického zákona (zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19
a o změně některých souvisejících zákonů.
3. Postup administrace
Administrace uplatnění paušalizované kompenzace nákladů bude probíhat podle Smlouvy, zejména Pod-článku 20.1 dohodou Stran (Dodatek ke smlouvě).
Pod-čl. 13.7 Smluvních podmínek (Úpravy v důsledku změn legislativy) poskytuje smluvním stranám ochranu před změnou právních předpisů země (včetně zavedení nových právních předpisů nebo změny stávajících) a před změnou soudních a jiných oficiálních výkladů takových právních předpisů. Tato změna musí proběhnout po Základním datu a musí ovlivňovat splnění závazků Zhotovitele vyplývajících ze Smlouvy. Zhotovitel je oprávněn v případě takové změny postupovat podle Pod-čl. 20.1 Smlouvy a požadovat finanční claim.
Zhotovitel musí do 42 dnů po tom, co si uvědomil nebo měl uvědomit událost nebo okolnost, z které oznámený claim vyplývá, předložit Správci stavby vyčíslení skutečných Nákladů, které mu vznikly (případně může claim označit za průběžný a měsíčně ho aktualizovat).
Zhotovitel může navrhnout a Správce stavby musí schválit jinou lhůtu pro toto předložení vyčíslení. S ohledem na datum vyhlášení nouzového stavu tento Závazný pokyn umožňuje Zhotoviteli a Správci stavby stanovit lhůtu pro předložení vyčíslení nejpozději do 31. srpna 2021. V této lhůtě musí Zhotovitel definitivně zvolit, jestli použije vyčíslování prostřednictvím skutečných Nákladů, nebo prostřednictvím paušalizované kompenzace podle bodu 2 a).
Vyhlášení nouzového stavu v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 je zcela výjimečnou situací
a každé další přijaté opatření s obecnou působností v této souvislosti je pro účely tohoto Závazného pokynu považováno za podzákonný právní předpis (usnesení vlády) ve smyslu Smluvních podmínek. Zhotovitel, který realizuje práce v období nouzového stavu, je dle smluvních podmínek FIDIC oprávněn vznést claim v souladu s Pod-čl. 20.1 ve spojení s Pod-čl. 13.7 Smluvních podmínek s tím, že kvantifikace bude provedena způsobem uvedeným v bodě 2 písm. a). Claim bude uhrazen jako část Smluvní ceny na základě měsíčních Vyúčtování Zhotovitele.
Pandemie onemocnění COVID-19 a její následky jsou okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Jednotlivá řešení následků pandemie onemocnění COVID-19 musí být administrována vždy v souladu se ZZVZ.
[1] Základní datum je datum 28 dnů před termínem pro podání Nabídky.
